Dr. Ing. Pavel Škopík, CSc

Dr. Ing. Pavel Škopík, CSc (19.10.1923 - 7.7.2013)

Dne 7. 7. 2013 zemřel pan Dr. Ing. Pavel Škopík, CSc. Ohlédněme se za jeho životem a vzpomeňme zejména tu dobu, kdy působil v Kroměříži, v tehdejším Výzkumném ústavu obilnářském (VÚO).

Pavel Škopík se narodil 19. října 1923 v Nitře. Po absolvování Vysoké školy zemědělské v Brně tam krátce pracoval jako asistent, dalším jeho zaměstnavatelem byly Československé chemické závody, národní podnik Praha. V letech 1951 – 1957 pracoval jako vědecký pracovník Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze. Do VÚO nastoupil 1. září 1957 hned do funkce ředitele. V té době byl už ženatý a měl syna Pavla. V soukromém životě se účastnil společenského života v regionu a byl také aktivním sportovcem a turistou.

Funkci ředitele zastával až do odchodu v roce 1970. Již při svém nástupu do funkce byl nejen schopným manažerem, ale také uznávaným odborníkem v oblasti výživy rostlin. Kromě vedení ústavu byl i nadále součástí kolektivu řešícího otázky agrotechniky a výživy rostlin. Za dobu jeho působení ve funkci ředitele přišlo do VÚO mnoho mladých lidí, kteří zde zapustili kořeny. Pro své schopnosti i charakterové vlastnosti byl pan Dr. Škopík velmi oblíbený. Podporoval mladé pracovníky, jejich studijní a publikační činnost, a také zahraniční spolupráci, která byla pro rozvoj výzkumného pracoviště zásadní. Významným způsobem přispěl k profilování pracoviště, vytvořil moderní organizační strukturu a dbal na modernizaci vybavení a na rozvoj všech činností souvisejících s výzkumnými, laboratorními i pokusnickými aktivitami. Pod jeho vedením byla realizována rozsáhlá investiční akce – výstavba nové budovy a celého areálu v Kroměříži na Havlíčkově ulici, kde dodnes sídlí nástupnická organizace VÚO - Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Byl také členem Československé akademie zemědělských věd, kde pracoval jako tajemník komise pro výživu rostlin, členem několika vědeckých rad a poradních orgánů v oblasti zemědělství. Externě přednášel na Vysoké škole zemědělské v Brně. Pod jeho vedením se VÚO stal jedním z předních pracovišť zemědělského výzkumu v tehdejším Československu. V roce 1970 byl převeden do Ivanovic na Hané, na pracoviště Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření.

Ze seznamu cestovních zpráv v knihovně dnešního Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s.r.o. se dozvídáme o některých jeho cestách na zahraniční pobyty, konference a semináře (1958 Francie, 1962 Itálie a Německo, 1965 Jugoslávie, 1967 Francie, 1968 Itálie, Dánsko, Německo, 1969 Itálie a Rakousko). Účastnil se i odborných seminářů a konferencí doma, o čemž svědčí příspěvky například ve sbornících Nepoléhavost obilnin (1968), Veda a prax o pšenici (1968). Byl autorem a spoluautorem několika odborných knih, z nichž lze jmenovat například: Škopík, Pavel – Bezděk, Vladimír: Mimokořenová výživa rostlin, Praha, SZN 1961, Škopík, Pavel – Derco, Mikuláš: Aktuální otázky obilnářství, Praha, SZN 1962. Přispěl kapitolou o výživě a hnojení jarního ječmene do monografie Skládal, J. a kol.: Sladovnický ječmen (1967), a několika kapitolami do knihy Foltýn, J.: Pšenice (1970). Publikoval v odborných časopisech (např. Zemědělské noviny, Úroda, Agrochémia, Zemědělec, Mechanizace zemědělství atd.) a mnohokrát i ve vědeckém časopise Rostlinná výroba. V knihovně je také uloženo 13 závěrečných zpráv výzkumných úkolů, které předkládal jako vedoucí řešitelského kolektivu.

Jako ředitel VÚO přispíval také do Věstníku výzkumných ústavů zemědělských, kam zasílal články o rozvoji vědeckovýzkumné činnosti pracovníků VÚO. V tomto směru vypracoval i obsáhlé úvodníky do čtyř svazků Vědeckých prací VÚO (čís. 2/1962, čís. 3/1964, čís. 4/1965 a čís. 5/1968), kde podrobně shrnul vždy výsledky výzkumu ve VÚO dosažené za minulé období a zaznamenal tak přesně vývoj tohoto výzkumného pracoviště i jednotlivých problémových okruhů, které zde byly řešeny v letech 1958 - 1966. Tyto úvodníky dodnes slouží jako zdroj informací o historii zemědělského výzkumu v Kroměříži.

            Po roce 1989 vždy rád přijal pozvání na setkání současných a bývalých zaměstnanců dnešního Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s.r.o., kde se setkával s některými  svými bývalými kolegy. I v pokročilém věku se živě zajímal o činnost našeho pracoviště, rád pohovořil i s námi mladšími, kteří jsme ho mohli poznat jen díky těmto setkáním. Nikdy na něj nezapomeneme.

 

Věra Kroftová

Akce dokumentů